Ke své účasti na studentské demonstraci 17. listopadu 1989 mám proměnlivý vztah. První roky jsem se chlubíval, že jsem byl přímým aktérem, cítil jsem se tak trochu vyvolený, jakkoli jsem toho dne nebyl revolučně vyznamenán jelitem na hřbetu. Když někdo o výročích s plamenným pohledem kázal o sametové revoluci, hleděl jsem na něj svrchu, jakože co...

Pro čtení je zapotřebí být přihlášen