Když míjím značku „zastávka na znamení“ instalovanou hned za brankou na zahradě domu Václava Kopty tak, aby se nedala přehlédnout, dojde mi, že zvěsti o jeho „úchylné“ lásce k autobusům nelhaly. Témat k rozhovoru se ale nabízí víc. Chci se zeptat na jeho tátu Pavla, který mě kdysi učil psát písňové texty, na Semafor, kde byl dlouho v angažmá,...

Pro čtení je zapotřebí být přihlášen