Amatérský divadelník umí. Sice většinou nezná autora hry, kterou zkouší, a sotva se upamatuje na jméno současného režiséra, zato přesně ví, co na diváky zabírá, a že štace bez zajištěného občerstvení je lepší nebrat. Herci či herečce od ochotníků nemusí nikdo vykládat, že má postavu uchopit nebo nedejbože psychologizovat. Pravděpodobně už něco podobného hrál či...

Pro čtení je zapotřebí být přihlášen