Dívám se se zatajeným dechem na oblohu. Modré nebe je protkané desítkami bílých rovnoběžek. Vytvářejí je kondenzační páry bombardérů nebo snad zplodiny raket mířících z východu na západ. Tak už to začalo. Definitivní masivní úder. Pozoruji ztuhlý strachem sovětské „teď, anebo nikdy“. Než se ozvou první exploze, procitnu ze sna. Právě takový se...

Pro čtení je zapotřebí být přihlášen